V tomto třídílném blogovém seriálu se detailněji vydáme na trasu Jizerských tisícovek. Jak je patrné z pravidel, trasa není pevně daná a každý účastník si ji může přizpůsobit, nicméně tento článek může poskytnout tipy, inspiraci a konkrétní představu o úsecích, které vás čekají.
Začínáme na Smědavě
Výchozím bodem je Horská chata Smědava, kde najdete pohodlné parkování i parkovací automat (bere hotovost i karty). Hned ze startu vás čeká svižné stoupání po Štolpišské silnici (červená turistická značka) na rozcestí Paulova paseka. Odtud odbočíte vpravo na žlutou a krátkou spojovačkou se dostanete na Pavlovu cestu. Po ní pokračujete vpravo asi 500 metrů a poté odbočíte pěšinou na Smědavskou horu. Tato odbočka není snadno čitelná, vyplatí se ji pohlídat s mapou. Po deštích se připravte na promočené boty. Vrcholové skalky nabízejí hezký výhled a možnost zorientovat se – vidíte odsud většinu vrcholů, které vás na dalších 20 kilometrech čekají.
Polední kameny a asfaltový oddech
Ze Smědavské hory na Polední kameny je to pěkný technický seběh, dle podmínek případně kluzký tobogán. Navigačně je ale jednoduchý – držíte směr. Z Poledních kamenů se vracíme zpět na Pavlovu cestu a čeká nás chvilku odpočinek od terénu – 5 kilometrový paneloasfaltový úsek. Kolem 9. kilometru narazíte na studánku u Tetřeví boudy – jedna z mála možností doplnit vodu v tomto úseku.
Hřebenovka a výhledy
Hřebenovka nabídne ty pravé Jizerky: krátké stoupání na Ptačí kupy, suchopýry lemované poválkové chodníky a výstup na Holubník s krásným výhledem a charakteristickým vrcholovým křížem. Před rozcestím Bílá Smrt míjíte i samotný vrchol tisícovky Bílá Smrt (nevýrazný, nachází se pár metrů vlevo od cesty). Na Černou horu se vydáváte po žluté – dlouhý výstup po schodech, které ke konci už budete cítit.
Sněžné věžičky a návrat do tempa
Z Černé hory následuje pohodový seběh směrem ke Sněžným věžičkám – pokud si chcete připsat poctivý výstup, doporučuji pár technických kroků na skalnatý vrchol. Poté se vracíte cca 300 m zpět na rozcestí a míříte na Rozmezí. Panelová Kristiánovská cesta vás dovede na Čihadla. Odtud opět propojením na Pavlovu cestu a krátký orientační úkol – hledání vrcholu Na Kneipě (cca 100 m od cesty vpravo, doporučuji mapu a využít pěšinky).
Jizera, Milíře a zasloužená občerstvovačka
Míjíte Knajpu (možnost doplnění zásob – doporučuji ověřit dostupnost) a pokračujete na Jizeru – jeden z dominantních vrcholů s křížem a výhledem. Z Jizery seběhnete po pěšince na Kasárenskou cestu a dále pokračujete až na Kyselou vodu (po pěšinkách či azimutem). Na Uhlířský vrch se nejlépe vydejte průsekem. Poté horizontem doběhnete na Milíře, trochu schovaný vrchol. Po návratu na paseku pokračujete průsekem dolů na zelenou (Kyselá voda) a držíte se jí až zpět na Kasárenskou. Cestou překročíte jeden potůček, většinou suchou nohou. U rozcestí U Studánky (Soušská silnice) je ideální místo na připravenou občerstvovačku nebo support.
Po necelých 500 m odbočujete na Hraniční cestu, která vás vede dál na Černý vrch – ale to už je příběh pro příště.
Dnes to bereme jako tréninkový běh. Po návratu po silnici na Smědavu máme za sebou cca 30 km, 1000+ výškových metrů a odškrtnutých 10 tisícovek.
O výzvě už nemluvíme jen jako o nápadu – teď už víme, do čeho jdeme.
SkoroSTOVKA – stovka, co není stovka. Ale rozhodně stojí za to.
Napsat komentář